Vzorec „častá otázka"
Začneš skutečnou otázkou, kterou ti někdo položil — a osloví to i všechny, kdo ji mají a nezeptali se.
Na jednoho člověka, který se zeptá, připadá spousta těch, které to napadlo taky. Proto je otázka z komentářů nejlevnější námět, jaký existuje.
Jak vypadá úvodní věta
Nejlíp funguje, když otázku ukážeš napsanou v obraze a zároveň ji řekneš. Divák pak ví, že to není řečnická figura.
- Pořád se mě ptáte na tohle.
- Na tuhle otázku odpovídám asi popáté, tak ať to mám natočené.
- Přišlo mi to do zpráv a je to dobrá otázka.
Kde otázky brát
Z komentářů a ze zpráv. Když ještě nemáš dost dotazů, vezmi otázku, kterou jsi měl sám, než jsi produkt vyzkoušel.
Funguje i otázka, kterou ti položil někdo mimo internet. Kamarádka, která se ptá, jak to vlastně používáš, je stejně dobrý zdroj.
Odpověz rovnou
Otázka v úvodu je slib. Odpověď má přijít hned potom, ne po dlouhém úvodu o tom, jak se k tobě produkt dostal.
Zbytek videa pak může být rozvedení: proč to tak je, kdy to neplatí, co s tím dělat jinak.
Časté dotazy
Můžu si otázku vymyslet?
Nedoporučuje se. Vymyšlená otázka zní jako reklama, protože je moc hladká.
Mám ukázat, kdo se ptal?
Jméno ne, pokud ti to nedovolí. Samotný dotaz stačí.
Co když je otázka nepříjemná?
Často je to nejlepší materiál. Upřímná odpověď má větší váhu než pochvala produktu.